(Cordelia dá Angelovi ve sklenici krev. Angel váhá.)
Cordelia: Jen se neupejpej, jsme přece rodina.
(Angel se napije a zašklebí se.)
Cordelia: Je s ní snad něco?
Angel: Chutná divně. Myslím, že je zkažená. Jako kdyby byla sražená nebo co.
Cordelia: To je skořice! Co? Nemůžu věci dochucovat?

Angel: Proč by nějaká žena měla zájem se mnou mluvit?
Doyle: Koukal ses v poslední době do zrcadla? Hádám, že ne.

Oliver: Jsi vážně nádherný, úchvatný muž.
Angel: Díky.
Oliver: Jsi herec.
Angel: Ne.
Oliver: To nebyla otázka. Jsem Oliver. Zeptej se na mě koho chceš, každý ti řekne, že jsem někdo. Stačí zavolat a máš manažera.
Angel: Nejsem herec.
Oliver: Fajn, výborný vtip. Vážně se mi líbíš. Zavolej mi. Nezvu tě na rande. Mám totiž velice vážný vztah se zahradním architektem.

Angel: Ty lidský vztahy jsou hrozný. Taky jsem byl kdysi mladej a vymetal putiky, ale to bylo jiný.
Doyle: I já jsem dost chodil po hospodách. Malý města, tam každý znal každýho.
Cordelie: Jo, jako na střední. Tam se randilo bezvadně. Všichni jsme měli hodně společnýho. Například jsme byli potravou pro démony.

Angel: Vím, že jste pracovali tvrdě a byli jste tu zavření. A tak, abych ukázal, jak si toho cením, myslel jsem, noc je, no víte, mladá... tak bychom mohli, no, měli ... jít ven. Víte... za zábavou.
Cordelie: Nebo bysme mohli jít domů!
Doyle: A ty si tu seď po tmě sám.
Angel: Bože, ano! Děkuju.

Cordelie: Bejt tak sám je pro tebe asi hodně těžký.
Angel: Proč?
Cordelie: No, před pár staletíma jediná tvoje starost byla kocovina. Dneska se kvůli té kletbě nemůžeš ani s nikým vyspat, protože bys zase mohl zažít opravdové štěstí, ztratit tak svoji duši a být zlý - zase - a zabíjet.
Angel: Díky, Cordelie. Oceňuju tvůj nadhled.
Cordelia: Žádný problém. Poslední věc, o které sním, je, že se objevím v kanceláři a zjistím, že pracuju pro krvelačnou bestii.

Spike: (paroduje rozhovor Rachel a Angela) Jak ti jen mohu poděkovat, záhadný fešáku celý v černém? To není třeba, děvče. Tvé slzy vděčnosti mi naprosto stačí. Víš, kdysi jsem býval velmi zlý upír. Ale láska a hnusná kletba mě změnily a teď jsem jen velké, chlupaté štěně, co vůbec nekouše.
(Rachel chce Angela obejmout.)
Spike: Ne, na vlasy ne! Nikdy ne na vlasy. Ale musí existovat nějaký způsob, jak ti dokázat svou vděčnost. Ne. Pomáhat lidem v nouzi je moje práce. A... vyvolat velké sexuální napětí a pak se odvlnit jako teplouš mi bohatě stačí. Rozumíš tomu? Já ti rozumím. Mám synovce, kterej je gay, takže... Už nic neříkej. Zlo stále nebylo poraženo a mě už téměř došel můj oblíbený gel do vlasů. Rychle, do Angelmobilu! Pojď!

Spike: Ale proč? Protože jsi upíří detektiv? Už se tak bojím. A co dál? Upíří kovboj? Upíří hasič? Mám to, upíří baletka. To je ono.
Angel: Líbí se ti moje nohy?

Wesley: Jsme ztraceni!
Angel: Můžeme se dát na útěk.
Wesley: Nemožné.
Angel: Přední východ?
Wesley: Všimli by si nás.
Angel: Zadní dveře.
Wesley: Zamčené.
Angel: Takže... jsme v pasti.
Wesley: Můžeme křičet, že hoří.
(Následuje scéna, že ve skutečnosti jsou v divadle, kde zrovna Cordelia vystupuje.)

Wesley: Spike?
Angel: Spike.
Harmony: Blonďatý medvěd?

(Sluha šermuje sekáčky na maso a chce zabít Angela.)
Spike: (na Angela) Vypadá to, že půjdeš do kyblíčku.

Spike: Tak co? Uvízl jsem tady napořád? To se vám určitě líbí!
Angel: Že mě budeš navěky otravovat? O tom jsem vždycky snil.

(Spike sedí v Angelově autě.)
Angel: Spiku vypadni z toho auta!
Spike: Ne. Ta myšlenka, že tě budu navždycky otravovat se mi začíná líbit. Mohl bys ze mě úplně zešílet. Udělám z tebe cvoka. Jo, a ty s tím nemůžeš vůbec nic dělat.

(Spike má vlastnosti ducha a Fred ho zkoumá.)
Fred: Ektoplazma činí duchy viditelný pro lidské oko. Jestli je duch, technicky vzato bychom ho neměli vidět. A zaznamenávám mozkovou aktivitu.
Angel: U Spika? (odfrkne si) To je divný!

Wesley: Nepamatuješ si na něco zvláštního, když to vypustilo svou energii?
Spike: Kdy mi začaly svaly hořet až na kost? Orgány explodovaly v hrudi? Oční bulvy se rozpouštěly? Ne, to si nepamatuju. Díky za optání.

Spike: Musím být v pekle.
Lorne: Ne, v LA. Ale hodně lidí si to plete.

Spike: Nikdy jsi nebyl ukecanej. Příliš zaměstnaný zdokonalováním svýho mystična. Štvalo mě to.
Angel: A mě zas to tvoje brblání.
Spike: Vždycky jsi musel být ten velkej šéf, co se chlubí a rozkazuje.
Angel: Nikdy neposlouchá...
Spike: ...a skáče do řeči.
Angel: A tvý vlasy? Co je to za barvu? Radioaktivní?

Spike: (zmatkuje) Ou! Eve uvízla ve výtahu!
Gunn: Volej údržbu.
Spike: Jasně. A kde je sakra údržba? (znuděně) Abych byl upřímnej, je mi to fuk.

Angel: Žádnou kancelář nedostaneš! Ty tady nepracuješ, jen tu strašíš a otravuješ.
Spike: Ale dělám to dobře, ne?

(V minulosti.)
Angel: (na Spika) My dva budeme nejlepší přátelé.
(V současnoti.)
Angel: Dej mi už pokoj, Spiku!
Spike: Kéž by to šlo, ty opičáku.

(Spike zachránil dívku před upírem.)
dívka: Děkuju, pane, ta příšera mě chtěla zabít!
Spike: A cos jako čekala, když se couráš sama v takový čtvrti? Nejradši bych tě zabil sám, huso pitomá!
dívka: Cože?
Spike: Akorát nána blbá si vezme takový podpatky do tmavý uličky; uděláš dva kroky a vyvrtneš si kotník!
dívka: Jen jsem chtěla dojít domů.
Spike: Tak si vem taxíka, krávo jedna!

Ilona Costa Bianchi: No a co se stalo s výkupným? Žádné grazie, prego, puso, puso?
Angel: Grazie. Prego. Bum.

(Angel je zdrcený kvůli Buffy.)
Angel: Tím to ale nekončí. Jen musím počkat, než se vzpamatuje. Fajn! Budu trpělivě čekat a Nesmrtelnej si mezitím bude s ní užívat.
Andrew: (je v další místnosti.) Spiku? Angel pláče?
Spike: Ne... zatím ne.

(Spike a Angel se dozvěděli, že Buffy má poměr.)
Spike: Nesmrtelný?!
Angel: Ale no tak!
Spike: Přece je chytrá!
Angel: Přece by se nezamilovala do několik století starého chlápka s temnou minulostí, který je možná zlý.

Angel: Já jsem pomáhal zachránit svět.
Spike: Děláš jako kdyby já ne.
Angel: Jo, ale já ho zachránil víckrát.
Spike: Ale prosím tě.
Angel: Zavřel jsem pekelnou bránu.
Spike: To jsem udělal taky.
Angel: Jo, ale měl jsi na sobě řetízek. To já pomáhal zastavit starostu, navíc jsem zastavil Jasmínu...
Spike: To si opravdu myslíš, že tohle můžeš počítat za záchranu světa?
Angel: Zastavil jsem Acathlu. To byla záchrana světa.
Spike: Vždyť tě Buffy probodla skrz naskrz mečem.
Angel: Jo, ale to jsem jí k tomu přinutil. Naznačil jsem jí to očima.
Spike: Prostě tě odkráglovala. S tím jsem jí pomohl. Takže tahle záchrana světa je moje.

Angel: Přiznej se, chceš tam vrazit, zachránit ji a srazit tak Buffy na...
Spike: Jako by sis ty myslel něco jinýho.
Angel: Já už někoho mám.
Spike: Koho? Psí holku?
Angel: Nina je vlkodlak a já...
Spike: A Fido ví, že letíš na druhou stranu zeměkoule za bejvalkou?
Angel: Já ji zavolám a jen se scházíme, není moje holka.
Spike: Tímhle tempem ani nebude.
Angel: Tebe se to netýká, Spiku.
Spike: Já jen chci, abys byl šťastnej. Teda... ne moc šťastnej, protože to bych tě musel zapíchnout. To není špatnej nápad.

Spike: Myslíš, že ho dostanem?
Angel: Jak to myslíš my?
Spike: Co, snad sis nemyslel, že bych tě nechal odjet beze mě.
Angel: Ale ty přece neumíš jazyk! (Spike se na to dříve vymlouval.)
Spike: Vezmu si slovník.
Angel: Jen tam tomu přitížíš.
Spike: Hele... Vezmeme kápovo tělo, zachráníme Buffy a zastavíme Nesmrtelnýho. Pokud... tě ovšem nezabije.
Angel: On mě nezabije.
Spike: Ne, budu tě krejt.